Calengaladh

16. prosince 2007 v 23:04 | Kelly |  Elfové a víly
Když se usadíte v hospodě kdekoli na severním pomezí, můžete zaslechnout zvláštní slovo. To slovo je Calengaladh a označuje oblast, kde žijí elfové. Do těch lesů se nechodí s pilami a sekerami, přestože tam rostou mohutné stromy pamatující doby, kdy ptáci místo křídel máchali ploutvemi a první lidé zvažovali, zda vůbec stojí za tu námahu stát na dvou nohách. Jsou to tajemné hvozdy, kam není zakázán vstup, ale každý z obyvatel přilehlých vesnic by si rozmyslel, co v takových lesích bude pohledávat.
Elfové nejsou zlí. Jen chrání lesy, které jim poskytují domov stejně, jako mnoha druhům zvířat. V některých koutech lesa žijí zvířata, která už jinde dávno vyhynula, stejně, jako tam rostou zvláštní byliny, často s léčivou nebo magickou mocí.
Pokud si sednete na pasece na vyvrácený kmen stromu, můžete zavřít oči a zaposlouchat se do ticha lesa. Přestože byste přísahali na nos mezi očima, že jste široko daleko sami, pokud tedy pomineme párek zmijí polehávající na sluníčku opodál, buďte si jisti, že vás pozorují oči elfů a kousek od vás se ve vzduchu vlní vlasy přes typicky špičaté uši.
Elfa v lese nepotkáte, pokud o to sám nebude stát. Elf nosí oblečení vhodné do lesa. Látky a lehké kožené zbroje má zbarvené do různých odstínů zelené a hnědé a často si ho nevšimnete, ani kdyby proti vám stál. Nenosí žádné kovové zbroje, které by cinkaly, leskly se nebo na něho jinak upozorňovaly. Pouze pokud se musí postavit nepřátelům tváří v tvář, oblékne se do plné zbroje, která sestává z kroužkových tunik, límců, rukávů a sedlových kalhot.
I zbraně odpovídají prostředí, kde se elfové pohybují. Už i malá elfí houžev umí napnout tětivu luku a udělat šíp, který je rovný, ostrý a přesný, jako žádný jiný. Na blízko používá lehké bodné zbraně, dýky, lovecké nože, nebo pověstná elfská kopí, která jsou vyrobena z nejpevnějších dřev s hlavicí ze dřeva, rohu, nebo oceli, posetou ochrannými runami.
Elf není zabiják ani typický válečník. Umí s lukem nebo kopím zacházet velmi dobře, ale v žádném případě to není pro zábavu nebo z nudy, nýbrž životní nutnost. V lese nejsou pouze veselé veverky a skotačivá medvíďata, ale také hladoví vlci, přízraky z temnot a jedni z největších nepřátel elfů, skřeti.
Těžko byste hledali elfa v plné plátové zbroji nebo elfa se sekerou či kyjem. Takto vyzbrojený a vystrojený elf by neměl moc dlouhý život v temných hvozdech a severních lesích.
Život elfa je dlouhý. To se podepsalo na jejich chování a způsobu života. Používat rozum je jim vlastní. Dokáží ovládat své emoce a zachovají chladnou hlavu i v těch chvílích, kdy by se z lidí stali berserkři tolik typičtí pro trpaslíky z bájí.
Ctí život a rozumí i smrti. Ví, že bez jednoho by nebylo druhé. Jsou tiší, přestože jejich jazyk je krásný, zpěvavý a zvučný. Pokud uslyšíte zpívat elfu za soumraku o lásce, smrti nebo radostech života, nezůstane vaše oko suché, ruka pevná a klidná a srdce zachmuřené a smutné.
Nejpočetnější rasou v známém světě jsou lidé. Dalo by se říct, že kolik je lidí, tolik je různých chování elfů k nim. Nicméně platí, že elfové jsou nedůvěřiví k cizincům, ale položili by život za své přátele. Lidé jsou proradní, proto k nim elfové přistupují chladně, ale nikdy by nenechali člověka trpět v bolesti těla či ducha.
Rasou starou stejně, jako elfové, jsou trpaslíci. Vztah elfů a trpaslíků je zvláštní. Není nepřátelský, ale o vřelém přijetí v městech těch druhých by se mluvit nedalo. Elfové nemohou zapomenout trpaslíkům to, kolik stromů pokáceli, aby měli dostatek dřeva pro své doly a hutě a ti zase nemohou odpustit elfům to hrozné plýtvání kovy, kamenem a různými rudami ukrytými pod kořeny statných stromů. Nicméně elfové ocení trpasličí ocel stejně, jako trpaslíci výrobky z Calengaladh z kůže, dřeva nebo hojivé masti a posilující lektvary.
Zvláštní vztah mají elfové i k dalšímu národu, který se ukrývá převážně v horách mezi severními lesy a pastvinami dnešního císařství. Jsou jím drowové, někdy zvaní temní elfové. O kolik jsou elfové připraveni pomáhat činy, pochopením, ctít život a lásku, o to jsou drowové rozhodnuti přivést do otroctví co nejvíc duší, zatratit je, ctít smrt, temnotu a utrpení, dokázat svou nadřazenost na každém kroku a při každé příležitosti. Mezi těmito dvěma rody panuje nesmiřitelný boj, který často končí smrtí jednoho z nich - smrtí elfa zbraní drowů, nebo smrtí drowa, byť by mu elf daroval život (což je něco, s čím drow nedokáže žít a raději věnuje svůj život temným bohům). V kronikách bývá zmínka, že jsou to vzdálení příbuzní, které rozdělila touha po krvi a moci, ale jisté není nic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama